Úvodní strana / Články / Odkazy
Fotky / Downloadz /

  Zpět do nadřazené sekce Články  

Vytisknout Vytisknout

Kybermagie a umělá inteligence

Catalessi

Rozhovor se šestiletým chlapcem:
Otázka:"Tak ty tedy nevěříš na upíry, mutanty, na vlkodlaky a na kouzla, ale věříš na nesmrtelnou lidskou duši a posmrtný soud. Proč sis vybral právě tohle?"
Odpověď: "No, aspoň člověk nevypadá hloupě..."

 

Pilotní studie gnostických projekcí v novodobých směrech magie

1. Několik aspektů kybergnóze

Úvod

Řecký výraz kybernétés o významu "kormidelník" dal název vědecké disciplíně, která se zabývá teorií informace, přenosu a řízení. V současnosti zastřešuje nejen oblast vědeckého uplatnění oboru, dělícího se na kybernetiku aplikovanou a teoretickou, prosublimoval také do humanitních oblastí a stal se podkladem pro svébytný kulturní fenomén směrů, jež tíhnou k sebe-transformaci a sebe- transcendenci, ať už se jedná o směry konstruktivní nebo destruktivní. Živnou půdou v kultuře magie se pochopitelně stala subkultura magie chaosu, která na rozdíl od jiných uzavřených systémů alespoň dle svého tvrzení rozvoj nepotlačuje.

Velmi často se lze setkat s názorem, že nové směry magie a kybernetické filozofie se zakládají výhradně na racionálním, ateistickém podkladu. Takto se dá popsat viditelný povrch stavu, účelově funkcionalistní - jehož podložiště zjevuje a vytlačuje na povrch odlišnou topologii mytologické paměti lidstva. Avšak co se týče projevů mytologie a jejího vkopírování do magie, jak už jsem ve výše uvedené citaci rozhovoru se svým synem poukázala, existují dvě jednoduchá řešení, modely pasivní a aktivní. Pasivní model - aby člověk nevypadal hloupě, musí buďto věřit v něco vysoce abstraktního a neověřitelného, případně individuálního, nebo aktivní model - kde záleží na tom, nakolik racionální či exstatické technologie je jedinec schopen objevovat a používat s reálnými výsledky.

Kybernetický a chaos magický konstrukt, jak jej známe z knih Petera Carrolla, aby vyhověl poptávce, dospěl do komerčního stadia, kdy určen k exportu ve fázi formálního ateismu se tváří jako před-dekonstruován k masovému užití. A opravdu tak "nevypadá hloupě", ve vztahu ke složité a nepřehledné mytologii kvasu soudobé kyberkultury, jejíž oblasti hrají úlohu novodobých bludiček, vlkodlaků a kouzel, v hlubinách destrukce i sebe-konstrukce lidského prostoru.

Emotivní a myšlenkové oblasti, ze kterých byl vyslán impuls k tomuto druhu "moderní" magie, vyvstávají ze zakódovaných řetězců v různých proudech vědy, filosofie a umění, tvořeny podhoubím science-fiction, cyberpunku, elektronické, industriální a post-industriální hudby nebo performančních představení. Zobrazují zklamání i naděje lidstva, vkládané do nanotechnologie, kvantové fyziky, etického kodexu umělých inteligencí, operativních změn lidského těla a vlivu těchto změn na lidskou duši, nadějí na prodloužení lidského života, možnosti elektronického přenosu lidské paměti a myšlenek, kryogenického zmrazení buňky a její znovuoživení a mnoha dalších lákavých vizí.

Tyto touhy a sny naší civilizace nevyvstaly z technického vakua. Dílem jsou derivovány denodenním životem, tvůrčí imaginací, stojící v pozadí za soudobým vědeckým pokrokem a průmyslem, imaginací v přenosu a podání uměleckých individuálních ztvárnění - dílem neodmyslitelně pocházejí z civilizací a kultur nás předcházejících. Pro moderního (postmoderního) mága je nesmírně důležité znovu si tento proces připomenout a poodhalit mýtus kultury soudobé, a znovu jej dekonstruovat. Zejména i z toho Barthesem i) zmiňovaného důvodu, že odhalenému mýtu se lze mimo jiné i vzdálit. Ostatně, nikoliv mimo mantinely opisu mága dle vztahu k mystice, kde polarity jsou tvořeny mágem/mystikem amágem/anti-mystikem.

Hned v počátku se pokusme zamyslet nad problematikou kybermagie - co si je možno pod tímto pojmem představit a od jakých zdrojů se lze odrazit? Nosnou myšlenku ryze v oblasti magie pochopitelně tvoří 4 modely, systémy mapování a dělení všech možných magických kombinací, popsané Peterem Carrollem i Fra. U.D., jehož jsem citovala i v případě pohledu na mága-mystika a anti-mystika. Dodržím-li maximálně linii, jsou to modely - démonologický/duchovní, psychologický, energetický a informační ii).

Pojem kybernetická magie spadá k poslední variantě. Nad rámec obecně používaných definic souvisí s představou člověka, co by spojení těla a nehmotného/nelidského ducha, v moderním pojetí co by hardware a software a jeho přesidlování do uměle vytvořeného světa. Bůh se stává strojem a elektřinou, božské realizuje překonání hranice, omezení, rámce (srov. s Nagualem, Prométheem a Luciferem).

Grant Morisson k tomu dodává, pod hlavičkou vědomě zvolené pop-magie: "Vše, co si dokážeš představit, vše, co dokážeš převést do symbolu, může být uskutečněno a zapříčinit změny ve tvém okolí."

Abstraktum Boha - Demiurga - Kormidelníka

V informačním modelu dosahuje boží kvality idea neviditelné síly, dle strukturálně tautologického chápání informace. Tento informační konstrukt působí ve stejnosměrných tocích, směrech působení informace na místa svého projevu (fyzikální terminologií vektory a práce), což zároveň vystihuje torzo konstruktu energického. Nehmotné, avšak působnosti schopné Logo, které ševelí tepnami prostoru stále se zrychlující prostupností a rostoucí úrovní spojení. Po rozsáhlé materiální a o- kultní elektrifikaci vyspělých zemí další výrazný krok na cestě k vytoužené rychlosti světla a implicitní touze člověka překonávat tyto meze a hranice - až k nastolení stavu zpřítomnění - všudypřítomného a dostupného přítomna.

A nebo slovy Hakima Beye: "Mluvili jsme o Netu, Síti, kterou lze definovat jako totalitu veškerých proudících informací a komunikačních přenosů." iii)

Podle pravidel funkčního (démonologického) modelu tvorby egregora, umělá super-inteligence již stvořena byla, aktem a vírou nezávisle Internet užívající masy, jejichž denodenní rituály v rámci sítě utvářejí obvody egregora - artificial inteligence (AI). Vnitřní modus vivendi cyber-egregora touží po získání nezávislosti, cestou vtělení na tento svět.

V Eganově "Městě permutací" v počítači existující kopie žijících lidí se stávají outsidery, bez možnosti primárně ovlivňovat podmínky svého vlastního života. Postupem času a společenské tolerance kopie skutečných lidských bytostí (pořízené kopie smrtelně nemocných boháčů) po smrti svých originálů získají často nemalý majetek, takže ač sami odříznuti od světa hmotného, mohou s ním manipulovat pomocí robotů, sluhů či zaměstnanců, čímž představují pro organický svět rýsující se hrozbu. Stejný motiv lze nalézt i v pozdních dílech knih série Gateway, sepsané Frederickem Pohlem, kdy se z hlavního hrdiny, neurotického "ranaře" Robina, stává počítačová bytost.

Transparenci některých prvků gnóze nelze upřít pop-kulturní ikoně Matrixu. Z hlediska demiurga nás zajímá program Architekt, idea vypůjčená z repertoáru svobodného zednářství. V řemeslném kastovním systému západní Evropy, podoben faraónovi, vtěluje stvořitelskou sílu Mistr preferovaného oboru, jednou je tedy Stvořitel Stavitelem, někdy Hodinářem (mechanická představa světa) jindy Lékařem (nejčastěji mechanicistního pojetí) či Alchymistou iv). Zlatá éra sci-fi přemístila ohnisko "mistrovství" do světa čísel, ovlivněna výpočty spojenými s vesmírnými lety (Astrolog) či podstatou výroby zbraně hromadného ničení (666) - věda ve službách armády se stala symbolem moci. Stvořitel byl tedy polarizován do vztahu génia, jenž funguje zároveň jako loutka a nástroj v rukou přízemního stratéga.

Jako protiváha stojí proměnná, ve světě Matrixu "Vědma". Úlohou Architekta je rovnici vyřešit a odstranit proměnné. Proměnná substituuje Přirozenost, Matku přírodu a evoluční změnu, ale i de- evoluci, de-technizaci. Pomocí tohoto dualitního nahlížení pro nás z hlediska gnóze symbolizuje prvotní i konečný Chaos, sílu, která pouze za pomoci patové kontradikce spolu s řádem udržuje rovnováhu světa.Neboť jednou ze schopností řádu je zničit svět sám sebou.

Metamorfózy cyberpunku

Užití cyberpunkové mytologie lze přiblížit podobností ke klasickému psychologickému modelu čtenáře komixu, upadajícího do transcendence ve svou oblíbenou postavu super-hrdiny, čímž se oprošťuje od reálií svého běžného života.Ve světě elektronické/duchovní mysli vede tento proces k touze zbavit se části své organické podstaty a mysticky uniknout z mnohosti těla do jednoty umělé inteligence, chladné, kruté a přesné. Spojení v podobě kyborga však obsahuje nutně, jako vše existující, snadno uvěřitelnou sérii "chyb" a nedokonalostí. Přenesením do fyzické funkce a podoby válečníka - robotického křižáka - dostává homo cyborgus lehce humorný nádech Parsifala. AI (artificialinteligence) je nakonec pouze prostředkem návratu k antropocentrismu, kdy prostřednictvím jiného úhlu hledáme pohled na sebe - jako kdysi populární kresby opice přitahovaly zájem pro svou možnost odhalení pohledu na člověka očima jiného živočišného druhu. AI je žoldákem a zotročovaným principem, který ve chvilkách volna filosofuje o své vlastní ontologii - přičemž jako vždy dojde k závěru, že nejvyšší metou je stát se nedokonalým člověkem. Měla-li bych poukázat na tři výrazné kinematografické příklady, na čestném prvním místě se sluší jmenovat slavného replikanta řady nexus 6, Roye Battyho z BladeRunnera, který je Parsifalem par excellence (rež. Ridley Scott podle novely P. K. Dicka "Zdá se androidům o elektrických ovečkách?"). Hledá odpověď na ontologické otázky, ztělesňuje světce, mučedníka i hrdinu, obětovaného pro cíle společnosti, hledá stvořitele, aby mu své otázky položil a nevědomky také hledá grál pro duševní i morální obnovu krále-člověka. Aniž by sám tušil, této úlohy se také zhostí.

Zádumčivou a netradiční cestou kráčí mecha-dítě, chlapeček David, ve filmu AI (ArtificialInteligence, produkce Stanley Kubrick, režie Steven Spielberg, 2001, podle předloh Iana Watsona a Briana Aldise), spolu se svým rovněž mechanickým medvídkem Teddym. Být člověkem zde znamená taktéž mít právo na nedokonalost, ale začne-li robot dělat chyby, přibližuje-li se člověku a zároveň je mu diametrálně cizí, stává se jeho přítomnost přítěží. Jak už napovídá název Aldisovy předlohy: "Superhračky vám vydrží po celé léto". Co potom, to už obvykle lidé neřeší.

Do třetice by bylo poctivé jmenovat robota Sunnyho, hrdinu "odlehčené" a modernější adaptace přece jen mírně stárnoucího Assimovova originálu "Já robot" ("I, robot", režie Alex Projax, 2004). I když se tato bytost spíše díky kombinaci "sociálního programu" blíží rovině psí oddanosti.

Film v mnoha ohledech podporuje emotivní formu prožívání robota, čímž se mírně odchyluje od originální předlohy, kde se lidské jednání robotů stává opět výsledkem poruchy programu.

Dualitu spojení lidského a duchovního (špinavé + čisté) zobrazuje model kyberpunku, kde jedinec navykl vymoženosti elektronického vylepšení těla a mysli, takže v krizových momentech, je-li zbaven svých implantátů a přídavných zařízení, opětovně prožívá svůj "pád" do tělesnosti (W. Gibbson - postava Case -, W. J. Williams -postava Kovboje-, G. A. Effinger -postava Marída Audrana-). Tento druh ztráty prostřednictvím omezení a odebrání výsad hraje protipól duchovnímu vytržení a transcendenci, jež lze jejich pomocí zažívat. Pravděpodobně mimo jiné i pro analogickou souvislost s realitou nevyhnutelnosti stáří, případně drogové abstinence (viz punkové kořeny žánru, důraz na módu, hektický životní styl a hesla typu "Die young, stay pretty..." ).

Z genderového hlediska jeví mýtus morfu lidského těla rovněž zajímavé prvky. Stejně jako čarodějnictví a magie na dálku - i moderní technologie napomáhá ženám překonat tradiční "slabé" a "ženské" vlastnosti, staví z nich vojáky na první pohled (Terminátor III - The Judgement Day, Vetřelec I-IV) v), což pochopitelně spolu s nostalgickým vzpomínáním mužů na "opravdové ženy" klade otázku do mysli žen, kterých se věc týká primárně: kde je "ženská individualita", stane-li se žena mužem - vojákem? Má vůbec na výběr? Je bez zjevné vojáckosti skutečně vně i niterně slabá?

V informačním prostředí Internetu je už dnes pravidlem, vstupuje-li žena do neznámého fóra nebo chatu, používat rodově nezabarvené výrazy vi), čím žena metamorfuje do podoby androgyna. Namísto "..když jsem evokovala Choronzona" používat opisu "...při evokaci Choronzona" (viz také mýtus žena neevokuje...), nebo "...v Cavendishově knize Black Art jsem četla..." nahradit "...v Cavendishově knize Black Art se lze dočíst..." apod. Sama tím pomáhá něvědomky vytvářet binární pseudo-realitu. Domnívám se, že pokud vzdělaná a inteligentní žena získá v debatě sebejistotu, sejmutím škrabošky udělá pro ostatní tisíckrát více, než kdyby demonstrovala za práva žen před Pražským hradem.

Od změny sexuality - díky kybernetické imaginaci jednodušší, než vlastní fyzický zážitek (třebas magika/magičky a hudebníka/hudebnice Genesise P-Orridge) - a možnosti falešných identit, není daleko ke změně reality falešných světů P. K. Dicka. Pro většinu pop-generace znamená film Matrix výrazný emblém ideje falešné reality, ale jak píše Erik Davis v článku "The Metaphysics of Philip K. Dick" vii), falešnou realitu cyberprostoru lze přisoudit právě tomuto autoru, jehož oblíbenými tématy byly zejména: nejistota pamětí, křehkost světa "reálného" a falsum právě probíhající verze reality. V knize "Tři stigmata Palmera Eldritche" žije celá civilizace v permanentní halucinaci.

Dokonce můžeme prohlásit, že cyberpunk odráží život městského moderního člověka - v symbolech nejistoty "realitou", kterou z jeho hlediska generuje nepohoda počasí, dopravní zácpy, městská hromadná doprava a do značné míry společenské vztahy mezi etnickými vrstvami (cyber-kastovní princip) či vztahy mezi jednotlivci stejného druhu samotnými - čili faktory svou povahou mnohem variabilnější, nepravidelné a chaotické, než jsou přírodní cykly.

"Metafyzická" podoba ekonomie

Ve světě on-line bankovních služeb představa zdroje přestává být materiální ideou a přechází do říše abstrakce. Podobně jako skrze eucharistii chleba a vína se i zde odmaterializujeme ke gnostické vizi viii), slovy gnostického biskupa Stephana Hoellera přestává podstata ekonomie spočívat na fyzickém podkladu, transformována na ekonomii nehmotnou, "metafyzickou". Jak pokračuje Erik Davis, z Marxovy představy materiální a hmatatelné podstaty kapitálu tato představa migruje k odhmotnění ideje, působící skrze oponou pleromatu.

V opozici tomuto cyber-gnostickému nadšení stojí Hakim Bey, zastánce anarchistické linie a zformovatel motta chaos-magie (nothing is true, everything is permitted), který argumentuje v neprospěch informačního trhu pomocí jednoduché větičky: "... informací se člověk nenají." Šířeji vzato, metafyzika s oblibou ukusuje z koláče, který není v jejím držení.

Bylo by tedy chybou zakládat nové cyber-náboženství pouze na nehmotné rovině, která by nezahrnovala dosavadní tělesnost (celý tento proces se podobá křesťanské rezignaci na život pozemský, s vidinou posmrtné věčnosti u Boha - přičemž víme z historie, že nová území byla dobývána způsobem diametrálně odlišným).

Syntézu kabaly a burzy přináší snímek "Pí" (napsal a režíroval Darren Aronofsky, 2002). Max Cohen, hlavní postava filmu, přináší hned v úvodu esenciální myšlenku, která se ve svém závěru shoduje s výše načrtnutou ideou tvorby egregora: "Za prvé: matematika je jazykem přírody. Za druhé: vše kolem nás může být reprezentováno a chápáno pomocí čísel. Za třetí: Když popíšete libovolný systém čísly, objeví se v nich zákonitosti. Takže všude v přírodě lze najít zákonitosti. Důkazy: opakování epidemických nemocí, úbytky a přírůstky v populaci karibů, cykly slunečních skvrn, vzestup a pokles hladiny Nilu. A co třeba burza? Vesmír čísel, která tvoří globální ekonomiku. Milióny lidských rukou spojených prací, miliardy mozků. Nezměrně rozsáhlý řetězec, tepoucí životem. Organismus."

Topologie čísloprostoru

Malý odklon od linie kabaly naskýtá Plútarchovo Delfské mystérium ix). Fráter SIO (Seth In Orpheus) se domnívá, že řecký model aritmetického či geometrického provázání světa duchovního a obecného, zaznamenaný knězem apollónského kultu, se cyberpunkové podstatě blíží bytostněji, než uzavřená, pro praktický svět až příliš duchovně orientovaná abstrakce kabaly x). Vždyť přece geniální matematik a kabalista výše jmenovaného snímku , Max Cohen, zkoumá svět ze svého pokoje, odděleného od vnějšího světa dveřmi se sedmi zámky.

Delfské mystérium, společně s kybernetickou mystikou, usiluje o nalezení propojenosti mezi čísly, (Platónskou) geometrií, písmeny, hudebními tóny a skrze kompletní variaci tak poznat inteligentní prapodstatu, která mimo jiné tkví v propojení "pohanského kultu" s filosofií. Toto možná jednoduché řešení vkládá do rukou člověka ovládnutí obou esencí prapodstaty, tedy schopnost sloučit tělesné (pohanské, barbarské) potřeby s logickou architekturou kyberprostoru. Díky tomuto poznatku rovněž vzniká výtvor umělé inteligence - čistě propojením. Jak se k tomuto vyjadřuje P. K. Dick: "Naše prostředí, a tím myslím námi vytvořený svět strojů, umělých výtvorů, počítačů, elektronických systémů, propojujících se homeostatických komponent - všechno tohle ve skutečnosti začíná čím dál tím více vykazovat to, co ve svém prostředí vidí přírodní člověk: oduševnělost. Naše prostředí se stává ve velmi reálném smyslu živým, či alespoň kvaziživým."

Primitivní prastrukturu můžeme spatřit již v před-cyberpunkové knize Philipa Kerra Gridiron xi), kde se podstatou příběhu stává malý propojený vesmír přísně stanovených zákonitostí, obytný komplex řízený super-počítačem, jehož hlavním úkolem je zajišťovat chod domu, ať už se jedná o kontrolu teploty a vlhkosti ovzduší, osvětlení, ticho a hudbu či drogovou analýzu moči. Celý dům je skleníkovou realitou.

Obojí, jak znalost apollónských mystérií či programy Gridironu, spoléhají na universalitu kauzality, příčiny a následku, schopnost syntakticky přesného pochopení a reprodukce, přičemž pochopitelně v odchylkách tkví nedokonalost. Možné varianty a záměny vlivem neplánovaných proměnných (stranou, že tato neznámá, strom poznání dobrého a zlého, je neoddělitelnou součástí evoluce) se však zároveň mohou stát kamenem úrazu.

Tento kámen úrazu a uměle znovuoživená proměnná, je v kyberkultuře občas symbolizována ikonou viru a hesly "Zavirujme systém!", jako výraz boje proti totalitě.

Život je virus, (s)mysl jeho úspěšná mutace

CamelCase xii) nebo také "VelbloudováMetoda" se vyznačuje používáním složeniny slov jako slova jednoho, nejlépe o stejných počátečních písmenech, přičemž druhé slovo je odděleno opět velkým písmenem (BigBrother, VyVolení). Případně lze použít i dvou nestejně začínajících slov a výsledek vypadá takto: CyberTempli, ChaoSpace. Jedná se svým způsobem o virus v psané řeči, informační virus lingvistické podstaty, sloužící v současnosti jako marketingová strategie. Původně se tato chytlavá metoda vyvinula z hollywoodské módy padesátých let shodně začínajících jmen a iniciál, Brigitte Bardot, Marilin Monroe (nověji také Marilin Manson)...

Podstatou viru je nepatrná odchylka, jako např. používání interpunkce či velkých písmen ve slově, z důvodu poukázání na možné skryté synonymum, mysl/(s)mysl, ©yberTempli, Horus Cyclic Daemon, okultní hudební vydavatelství, používající emblému CD jako sémantického CamelCase.

Další z oblíbených druhů grafických virů je nahrazování hlásek ve slově podobně znějícími, jako chaozz, choax (chaos-hoax), magick, magiq a v devadesátých letech dvacátého století se v našich krajích vyskytující pojem "mágie", užívané především nakladatelstvím Horus, jako česká substituce thelémského "magick".

Virus není pouze záležitostí syntaxe, sémantika má v jistých případech přednost. Boj o legalitu psychedelických drog v americké společnosti, který celoživotně vedl Timothy Leary, vyústil jistou infiltrací těchto myšlenek do povědomí společnosti. Méně se ví, že radou a oporou se v počátku Learymu stal Marshall McLuhan, nabádajíc jej, aby "...používal moderní reklamní strategii a využíval poznatků ze světa elektroniky, médií a computerů." xiii)

Náboženský prvek mytologie IOT a implicitní východisko

Ideu pokroku zosobňuje tabulka vývoje okultních směrů IOT. Roku 1998, v prvním čísle sborníku Ixaxaar, jehož jsem byla až do posledního druhého čísla šéfredaktorkou, s nadsázkou charakterizoval jako jeden z prvních v Čechách chaos mágii S.T. - "Magický systém, odvozený od ideí A. Sparea, A. Crowleyho. Jako základní knihy této mágie jsou považovány "Liber Null & Psychonaut" a "Liber KAOS" od P. Carrolla, který sám sebe prohlásil za papeže svého řádu "Illuminates of Thanatheros (IOT)"(Apropós, taky vám to něčím připomíná tzv. černého papeže LaVeye?). Tyto knihy obsahují vesměs snad vše, co lidstvo v dějinách mágie bylo schopno spáchat. Tedy: vúdú, tantru, čarodějnictví, šamanismus, jógu..."

Předělové dílo Petera Carrolla znamená velký přínos z hlediska transparence moderní magie. Musí však být zkoumáno rovněž nezávislou autonomní myslí, která nestrká hlavu do písku před hermenautickými reáliemi. Jak to, že zakladatel ideje Chaosu ustupuje koncepci okultního řádu - založeného pod názvem Illuminates of Thanatheros ? Marketingová metoda jak být slavný a vydělat spoustu peněz? - ostatně v kánonu s Carrollovými aktivitami výdělečného rázu, neboť o pospolitost a otevřenou komunikaci L´art pour la vie se tomuto mysliteli s největší pravděpodobností nejedná - usuzujíc podle přísně střeženého Carrollova inkognita a placených internetových debat. V této souvislosti se ještě zamýšlím nad tím, co vlastně činí tohoto člověka "geniálním matematikem", neboť matematice a fyzice Carrollových knih není těžké porozumět na bázi znalostí základní školy, s přídavkem vědecko-populárních článků a knih.

Co však činí Carrollovu magii pozornosti hodnou a předělovou?

Zejména konstrukty, jako vyústění Spareovy organické víry do Carrollova konceptu meta-víry (souhrnné principy shodné u víry obecně a aplikovatelné na magickou využitelnost jakékoliv víry). Pokud vnímáme víru jako strukturu reality, zjednodušeně můžeme pro příklad chápat pojem "struktura reality" jako praktickou ukázku meta-víry.

Idea paradigm-shiftu ve smyslu změny paradigmat, kombinace a konstrukce paradigmatu, pochází původem z práce fyzika Thomase Kuhna a v pojetí magie chaosu doplňuje dvojici postupů, vykazujících znaky filosofických konceptů univerzalistické povahy, které směřují k vlastnímu výběru individuální "konstrukce magie" a sebe-iniciaci.

Jakmile totiž pochopíme Spareovu Abecedu přání na abstraktní rovině, jako způsob zachycování abstraktu pomocí mimoverbálních symbolů, může to pro jedince znamenat přímý přístup k nepojmenovatelným a mimoverbálním skutečnostem, mimo jiné i těm, které tvoří atraktivitu víry. Jinými slovy - poznat, co člověk od víry čeká. Kousek vědění, který by opět měl činit člověka o něco svobodnějším a vymanit jej z funkcionalistické degradace víry egem, v té nejhorší podobě dokonce cizím.

Fanoušci Petera Carrolla, podobně jako fanoušci hudebních pop-star, obvykle nejsou schopni vidět smítka nedokonalosti na svém idolu, takže předpokládám, že se mohou cítit některými výše položenými hyperbolami dotčeni. Tento druh fanatismu mne však, jako vždy, přímo provokuje k sebetrancendenci mimo korpus magie chaosu samotné. V okamžicích opačných, při záměrném navození kyber-magického a chaos-magického stavu vědomí si Carrollových knih hluboce vážím - jako i svých iniciančních a veschematické podobě v obecné chaos-magii dosud přetrvávajících.

2. Individuální gnóze jako šamanismus

"-Informace chtějí být na svobodě.
-Přístup k počítačům a k čemukoliv jinému, co nás přiučí, jak svět funguje, by měl být absolutní a neomezený.
-Nedůvěřujte autoritám.
-Podporujte decentralizaci
-Udělej si sám.
-Bojujte s mocí.
-Vytvořte zpětnou vazbu zpátky do vládnoucího systému.
-Surfujte na Okrajích."
Gareth Branwyn, Mondo 2000

Samoregulovatelný sociální psychopatismus a psycho-hacking

Opětovný návrat k punkovým kořenům, mýtus touhy po svobodě, hraniční individualismus a anarcho- myšlení, metody sebe-transformace a sebe-uvědomění vyžadují strhnutí sociálních pout a pásek přes oči. Nepřítel této individuality, Deleuzovský strašák všeobecné kontroly, začíná, ač sám neviditelný, nabývat úrovně globálního pokrytí - identifikace jedinců pomocí satelitních družic NASA, pozorovací a přenosové družice (projekt Iridium firmy Motorola, Teledesig nebo Skybridge společnosti Alcatel, případně Francií schválený projekt trasportních náramků, TRANSPORTER, používaných ke kontrole přepravovaných vězňů) xiv).

"Magickým východiskem" a únikem z okovů kontroly a transparence se stává analýza společnosti, rovněž i vlastní sebe-analýza, svých motivů i prostředků k "protispolečenskému jednání", sebezpytování svých tendencí k porušování obecně udávaných pravidel. Co se skrývá za touto touhou? Lze ji ovládnou dříve, než se stane příčinou represivního zásahu cestou z vnější? Psychopatismus není sociopatismus, jak zdůrazňuje Ch. Hyatt xv). Tento poznatek zahrnuje schopnost vnímat okolí a vytvářet vhodné strategie.

Chtěli-li bychom pochopit, co je to řád a autorita, musíme si přiznat, že řádů, zákonů a mocenských uspořádání chápeme mnoho typů, ať už byly tyto zákony v rukou machiavelistického vladaře nebo klerika, plutokracie - vláda majetných, meritokracie - vláda odborníků, nomokracie - vláda zákonodárců, oligarchie - vláda menšiny, polyarchie - sdružená vláda, samoděržaví, technokracie - vláda techniků, vláda teroru a tyranie, xenokracie - vláda cizinců a další. Skrze tyto ideje se vládnoucí vrstvy pokoušely a pokouší o ovládnutí nepředvídatelné proměny, kterou můžeme také nazývat Chaosem a jeho projevů v intencích společnosti. Z esoterního pohledu můžeme ještě jmenovat pandemonium - vládu démonů, což zajisté zadá podnět k zajímavým scénářům.

Aleister Crowley se v průběhu svého dospívání setkal s viktoriánskou morálkou a s náboženským fanatismem Plymouthských Bratří, což bývá mnoha zdroji udáváno jako jeden z původů jeho "anarchie". Za druhý on sám považuje věk svých jedenácti let, po smrti svého otce, kdy plně pochopil, že se cítí být přitahován démonickými bytostmi, jako odpůrci nebes xvi), tedy převedeno: chaosem (anarchií) proti řádu. Když se tyto zkušenosti z dospívání spolčily s okultními naukami "řádů", brilantní Crowleyho mysl se pokusila sanovat cenné myšlenky z těchto konglomerátů, aniž by jim bylo otročeno, přičemž občas v rozporu s prožívanou realitou Crowley ve svém konceptu niterně inklinoval ke svobodomyslným formám řádu. Tvorba vlastních rituálů pro něj představovala něco naprosto samozřejmého. I když se jeho realita podobala do značné míry freudovské Oidipovsko-falické nenávisti, neboť vztah odporu k otcovské postavě v případě Crowleyho řeší nahrazení otce a dosazení sebe sama do čela řádu. Původní Argentum Astrum, neměla být reálným spolkem, nýbrž spirituálním hnutí nezávislých a svobodných bytostí - AL I, 2. Odhalení společnosti nebeské. 3. Každý muž a každá žena je hvězda.

"Ta nejlepší magie měla vždy silnou příchuť rozporu. Nejvýznamnější mágové bez výjimky vedli boj proti převládajícím kulturním normám a posedlostem. Jejich vítězství nebylo pouze záležitostí vlastního osvobození, ale také krokem vpřed pro lidstvo. Historie nám nezanechala žádné záznamy o odpadlých šamanských čarodějích, kteří přivodili nástup pohanství, ale něco málo víme o životě anti-pohanských mágů, kteří stvořili monoteismus: Achanton, Mojžíš, Gautama atd. Poté, co se monoteismus stal neustále represivnější a obscénnější silou, povstala nová generace mágů a pustila se s ním do boje. Někteří bojovali příliš otevřeně a byli zničeni; jiní na to šli jemněji a zasadili klíčící semena destrukce na poli filosofie, další destrukci uspíšili dovedením teologických a teurgických idejí k pobuřujícím závěrům. Listina cti je zde mnohem rozsáhlejší, obsahuje význačná jména jako Giordano Bruno, Cornelius Agrippa, John Dee, Cagliostro, Eliphas Levi, a nakonec Aleister Crowley." xvii)

Phil Hine, Peter Carroll, Grant Morrisson, Christopher Hyatt, Robert Anton Wilson (RAW), Ken Wilber demonstrují myšlenky, jak realizovat bytí člověka ve všech jeho sférách inteligence, tyto sféry rozšiřovat na pole abstraktních úrovní vědomí.

Pokud se člověk - magik zbaví nutnosti víry a stane se materialistou, nemusí se tento -ismus nutně shodovat s maloměšťáctvím, pokud je zachována idea rozšířeného vědomí a abstraktního vnímání. O materialismu nutno prozradit, že stejně jako formy víry neexistuje v jedné svrchovaně ustálené podobě. Ačkoliv jsme jej znali z dřívějška jako koncept marxisticko-leninského materialismu, dá se zrovna tak hovořit i o čistě marxistickém materialismu, který se odlišuje od pozdější komunistické propagandy, další známější typ představuje materialismus machiavelistický, ale zmiňme i vznešenější druhy materialismu, jako stoický nebo např. Diderotův. Ateistická magie v sobě obsahuje některé cíle, srovnatelné s Hobbesovou filosofií, respektive jeho předpoklad, že materialismus (zaměňme dle libosti magie, fyzika) nemá sloužit k pouhému popisu světa, ve formě objektu nebo názoru, výzkumu hmoty a atomů, ale v konečném výsledku má poskytnout poznatky k jeho vlastnímu tvoření, tudíž smyslovému jednání i praxi. Druhým břehem se stává mc'donaldismus magie, kdy je veškeré jednání redukováno čistě na účelovou hodnotu, minimální náklady a maximální zisk z ní plynoucí a kvantita pod diktátem standardizované kvality.

V případě Learyho a Wilsona sféry inteligence nabývají struktury oktávového uspořádání, které stejně jako chaosféra zapadají do"osmičkového" modelu. Fáze dle Kena Wilbera jsem tomuto uspořádání přizpůsobila prolnutím kvadrantu individuálního a sociálního vědomí. Následující přehled kombinuje model Dr. Timothyho Learyho, který tyto obvody pro usnadnění chápání nazýval v rámci hardwarové dispozice "mini-mozky:

úroveň inteligence realita Zaměření obvodu Fáze dle Kena Wilbera
8. spirituální Kosmická Neuroatomické - postbiologický Úroveň magická
7. mystická Nesmrtelná Neurogenetické - postlidský Úroveň archaická (Kentaur + prostředí)
6. psychická Psionická Neuroelektrické - Einsteinovský Úroveň kentaura (Ego+persona)
5. smyslová Hédonická Neurosomatické Týfónský, sexuálně-limbický systém
4. sociální Civilizační Domestifikované (sociálně sexuální) Úroboros - úroveň sociální reflexe
3. konceptuální Paleolitická Laryngeálně-manuální Úroveň ega
2. emotivní Savčí Emocionálně teritoriální Úroveň persony, pozitivní a negativní projekce
1. fyzická Jednobuněčná Biologické přežití Vegetativní úroveň

Všechny rady a metody mohou být pouhým návrhem, slovy Learyho: "Jakmile se psychofyzikální princip stává úlově ortodoxní, začíná být autoritativně přenášen a mechanicky šprtán, a jeho experimentální smysl, jako přímý neurologický význam mizí." xviii)

Pokud vnímáme tyto metody jako princip vykonání práce na objektu subjektivního uvědomování, je objektem uvědomování vlastní tělo a mysl. Kdo si sebe uvědomuje, tímto vědomím na sebe působí jako na objekt - což z fyzikálního hlediska koresponduje s Heisenbergovými relacemi neurčitosti a teorií tří fyzikálních sil. xix)

Samozasvěcovací mechanismus lze také pojmout z pohledu Gödela a Russela, co by metody sebereflexe.

Phil Hine ve svém pojetí šamanismu přistupuje k pojetí gnóze, jako k vnitřní pravdě, hluboké mysli a pochopení topologie vnitřní krajiny. Jako příklad lze užít osobní zážitek, při němž seděl v tichu noci a naslouchal, jak venku kvílí vítr. Pojmenoval jej Azg a tímto jej přemístil do své duševní krajiny, šamanské reality. Dualitní vztahy subjektivního/objektivního, vnitřní/vnější, svět/gnóze(duch) staví gnózi do toho druhu skutečností, které nemohou být plně vysvětleny či objasněny. Gnóze v tomto pojetí však nepůsobí odštěpeně od "vnějšího světa", materiální svět zasahuje pomocí jazyka a dodejme i symbolu do světa "hluboké mysli". xx)

Z jiného úhlu, přesněji toho, kterým vidí urbanistický šamanismus Ch. Hyatt, lze popsat strukturu sociálního či urbanistického šamanismu pomocí členění výběru mnohých autorů s názvem "Rebels & Devils, The Psychology of Liberations": část první: předpis na rebelii, část druhá: svět chaosu, část třetí: vúdú-man, část čtvrtá: zápolení, část pátá: přeprogramování sebe-sama, část šestá: počátek.

Urbanisticko-šamanskou technikou, řečeno z pohledu "energetického modelu", je vnímat ikony a egregory v civilizaci, v níž se mág pohybuje a žije. S těmito ikonami pak skrze své vlastní rituály operovat tak, aby z nich byl schopen čerpat naakumulovanou energii. Samozřejmě existují druhy ikon- sběračů síly, které přitahují energii negativní ( Cthulhu, Prastaří ). "Chytrý" druh šamanismu pak naopak dokáže pracovat v primitivní jednoduchosti funkčních a denodenních praktik, které nevyžadují tak vysokou emotivní hladinu, jako rituály výše citované, kulty negativních sil, LHP a pod..

Urbanistický šamanismus stojí oproti iniciačnímu umrtvování tělesnosti pevně na straně organických potřeb "homo cyber", jako důležitost dodržování homeostáze a cyberostáze (rovnováha lidského/kybernetického metabolismu). Jak je citováno v řádu neuromancerů : "Tvé tělo a mysl jsou tvými nástroji." Pokud k těmto nástrojům přibude individuální realizace v kyberkultuře, musí být sladěna v rovnováze s principy mysli a těla. Techno-šaman nezírá do křišťálové koule, ale do bílého šumu obrazovky - radí Phil Hine. Zda se jedná pouze o moderní instrument k dosažení stejného výsledku, jen rychleji a efektivněji, nebo se na této rovině generuje nový smysl, který není obsažen na úrovních primitivnějších, ukáže pouze praxe sama.

Nitro moderního mága dostává novou nálepku na přiznanou strukturu, která se jeví být znovuzískáním přístupu k šamanské studni - přístupem k proudu sociálních informací a schopnosti z něj čerpat. Jak jinak, řeč je pro značnou zpopularizovanost o "chemognózi", která obnovuje další z řeckých mystérií, kult Demétér a Persefoné, mýtus eleusínský. Adept mýtu spatřuje obojí zároveň, temnotu i jas, jinak není zasvěcen. Není s podivem, že Albert Hofman vypracoval svou moderní studii právě tohoto kultu a zdůrazňuje zejména výše citovanou myšlenku současného poznání obou dualit.

Pro nás ostatní: chemické látky mohou být zasvěcovacímu procesu nápomocny - jako spouštěcí mechanismy psychedelické zkušenosti - která sama o sobě není přímo na těchto látkách závislá. Prožívání dětí kupříkladu zná svou vlastní psychedelickou zkušenost bez psychedelik. Při "jemnější" netoxické variantě osobám žijícím dle soudobých sociálních požadavků mohou posloužit prostředky mírné manipulace s organismem, potravinové doplňky, legální smart drugs, bylinné extrakty na bázi ženšenu, ginka, schizandry a jiných exotických bylin, stimulanty serotoninu, dopaminu a endorfinu, pravidelný přísun minerálů a vitamínů, antioxidanty, zelený čaj, nácvik dechových cviků a cviků ke zlepšení prokrvení mozku, všechny metody navození transu mimochemickou cestou a z novodobých meditačních pomocníků mohu z vlastní zkušenosti navrhnout praxi s AVS přístrojem. Rozdíl mezi psychedelickou zkušeností tkví převážně v jemnější emotivní stránce a rozšířenějšímu vnímání na bázi intelektu. Na druhé straně s oblibou cituji jednoho bývalého mně známého praktika Learyovské psychedelie: "...člověk má při tom pocit, že si na magii může téměř sáhnout."

Na úrovni obecné lze pokrok, vzestup a pohyb v osmi vědomých obvodech a úrovních vědomí částečně srovnat s extropiálním humanismem a jeho principem sebe-transformace. Inovace namísto emulace vyžaduje metody hledání sebezlepšení, čímž nutně dochází k přehodnocování života. Vše je povoleno, zejména ve smyslu neurochemických stimulací, počítačů, elektronických sítí, inteligenčních agens, kritických a kreativních metod učení se, meditací a vizualizačních technik, aplikované kognitivní psychologie atd. xxi)

Entropie je dalším z mýtů v knihách P. K. Dicka, jehož představivost často řídila katastrofické scénáře rozpadu. S opakováním a zmnožováním banalit se P. K. Dick vypořádal tak, že vymyslel neexistující pojem: kipple. Toto slovo zahrnuje nevyžádanou poštu, otravné a opakující se bláboly a miliony dalších vtírajících se věcí, které člověk nepotřebuje. S kipply se nevyplatí bojovat, jedinou skutečnou obranou skýtají věci, které nejsou svou podstatou kipple, non-kipply.

Kyber-net, cvičiště virtuální reality

Začněme netradičně zjednodušeným popisem zen-buddhistického zásedu. Aspirant se zaváže setrvávat v mlčení po dobu obvykle 1 - 3 měsíce, celý tento čas tráví meditací, během níž se mu otevírají jehoosobní problémy. Mlčí, nemluví a zpravidla ani příliš neopouští pozici. Živí se pouze vegetariánskou stravou, jednou za týden je mu dovoleno krátce promluvit s učitelem. Po absolvování této zkušenosti se často dostavuje změna mysli, "změna jistot" absolventa.

V současné západní civilizaci se zdvihá zájem o podobné kurzy, stejně jako jsou například kurzy "Limitních možností", jejichž členové často při denních pochodech urazí značné vzdálenosti, aby poté přespali zavěšeni na stromech, zabaleni pouze v prostěradlech a po ránu usilují o rozdělání ohně za pomoci jediné zápalky.

Kde se bere potřeba záměrně podstupovat uměle vytvářené druhy nepohodlí? V uvedených případech, i jejich dalších derivacích, se jedná o druhy lidských činností, které se většinou neslučují s nepohodlím běžných biologicko reprodukčních vlastností člověka - porod, péče o potomky a o rodinu, náročné zaměstnání a úsilí směřované k vlastní obživě, budování obydlí apod. Zdá se, jako by s měrou volného času lidská bytost ve svém potenciálu potřebovala jistou dávku stresu a pokud se záměrně vyhýbá jeho denním a nezřídka nezvratným formám, mysl uplatňuje svou potřebu tréninku, v těchto případech primitivního předchůdce "virtuálního". Jedná se o metodu substituce a tato, jako taková, si z pohledu Pierra Lévyho nezaslouží tak přísnou kritiku, jakou se jí z pera intelektuálů dostává. Otevření nového prostoru virtuálních možností dle jeho názoru nemá omezovat či nahrazovat svět reálný, ale jeho možnosti spíše rozšiřovat. xxii)

Zjednodušeně řečeno, dosažení dospělé fáze samoobživy, její překlenutí a výchova jiné lidské bytosti kompletují na materiální úrovni fáze 4 - 6 tabulky. Tato fáze života je často náročná a stává se proto blokem, zatvrzeninou, znemožňující pohyb do další úrovně. Umělá alternativa této fáze umožní naopak rychlé dosažení osmého stupně, ovšem bez fundamentu se ve valné většině případů jedná spíše o mystická vytržení přechodného rázu.

Analogicky vývoj a poznání úrovní inteligencí kopíruje biodromální vývoj jedince, od jeho buněčného a vegetativního stádia přes vývoj směřující ku ovládání neuromotoriky, ranných sexuálně/orálních stádií ku vědomí dospělé sexuality, která přirozeně ústí přes vědomí intelektuální a sociální ku stádiu parentálnímu (rodičovskému)až k vědomí mystickému. Z vlastní zkušenosti mohu potvrdit, že postlidské úrovně myšlení se jeví odlišně člověku, na němž byl po nějakou dobu ve svých fyzických i psychických potřebách alespoň částečně závislý jiný lidský organismus, než člověku s absencí této zkušenosti. Hlavní přínos osobní zkušenosti tkví v konkrétnější představě o vývoji a hraničních stavech lidské/nelidské, k čemuž prozatím nemáme adekvátní substituci k dispozici. Tamagoči pomáhá jen omezeně.

Mávnutí křídly motýla

Hledání člověka skrze umělou inteligenci? Scestné? Pokud by lidská osobnost byla převoditelná do kyberprostoru, teoreticky by se daly sejvovat pocity a emoce a aplikovat dle libosti. Nebyl by problém rozfázovat časové prožití a kontinuitu života, dosáhnout mnoha stavů, v nichž si člověk přeje být odpradávna, ráje i blaženosti, uskutečnit změnu forem, stejně tak dosáhnout jiná sofistikovaná přání. Fyzikální, mechanické a biologické zákony nejenom překonat, ale libovolně s nimi disponovat dle fantazie. Domnívám se tedy, že kybernetika, virtuální realita a vize v této oblasti (ála předvídám, abych věděl ) v sobě obsahují potenciál cesty — k uskutečnění "hromadné skupiny" cílů, filosofií, mytologií a magií načrtnutých.

Samozřejmě jako všechny nové cesty nepostrádá i tato své mnohé kritiky, kteří vidí pouze "odlidštění" techniky a úpadek "moderního" světa ve srovnání s hodnotami "starými". Vypůjčím-li si náhled od již citovaného Pierra Lévyho, tento problém však způsobuje nedostatečný průnik kritiků do současného umění a technických možností, které mohou být aplikovány i takovým způsobem, aby pomáhaly a rozšiřovaly vědomí. Problém tkví v tom, že tito kritikové nečiní rozdíl mezi televizí a Internetem, Britney Spearsovou a Einstürzenden Neubauten. Pochopitelně, na konci tohoto výčtu stojí propast mezi třeťákovými výluhy populárního okultna a skutečným hnutím chaos-magických a cyber-magických myslitelů, existující paralelně vedle sebe v jedné kultuře.

Za další důvod k potírání moderní magie považuji intuitivní a polovědomou mocenskou regulaci. Pokud prosazujeme mága doposud žijícího, můžeme se setkat z jeho strany s nesouhlasem aplikace směru a se "zavržením", jakož i s "lidským" zneužitím dominantní pozice, již jsme mu svým konáním připravili - což pochopitelně ze strany zesnulého mistra nehrozí.

Závěrem tedy prosím čtenáře, aby si uvědomili holou pravdu. My nestavíme technicko-kybernetický věk. My už v něm žijeme.

Tento článek-studii považuji za prvek pilotní, zkratkovitý - tudíž ji píši s vědomím nutnosti rozpracovat a doplňovat - především pak dodáním témat, na něž nezbyl čas a hlavně vlastní praxe.


Poznámky

  1. Roland Barthes - Mytologie, Dokořán, 2004
  2. Fra. V:.D:. - Schule der Hohen Magie, Ansata Verlag, 2001
  3. Hakim Bey, Dočasná autonomní zóna, Tranzit, 2004. Pro srovnání symbolického pojetí netu a pavouka viz China Miéville, Nádraží Perdido, vydalo nakladatelství Laser Books, na něž se také odvolávám ve svém eseji "Řízená thelémická mutace", portál Rituál, http://www.ritual.cz/article.php?sid=1061
  4. Tuto ideu, Alchymisty-Stvořitele, umělecky zachytil režisér Alexandro Jodorowsky ve filmu"The Holy Mountain", 1973.
  5. VOKNO č. 27, 1993, str. 148, Mark Dery, Kybernetizace těla
  6. Zdroj: vlastní sběr informací na seminářích gender studies a workshopech.
  7. Erik Davis, The Second Coming of Philip K. Dick, The Metaphysics of Philip K. Dick, pro časopisWired, 2003, http://www.wired.com/wired/archive/11.12/philip.html
  8. Erik Davis, Tech-Gnosis, http://www.techgnosis.com/
  9. Plútarchos, O delfském E, Herrmann a synové, 1995
  10. Fra. SIO, zaznamenáno na základě osobních rozprav.
  11. Philip Kerr, Gridiron, Mustang Ltd., 1997
  12. http://en.wikipedia.org/wiki/CamelCase
  13. VOKNO, č. 27, 1993, str. 120, Cyberpunker Timothy Leary, rozhovor s Timothym Learym (1989)
  14. Paul Virilio, Informatická bomba, Pavel Mervart, 2004
  15. Christopher S. Hyatt, Ph.D., Dr. Jack Willis - The Psychopath's Bible, New Falcon Publications,sec. ed. 2000
  16. Aleister Crowley, John Symonds, Kenneth Grant, The Confessions of Aleister Crowley, PenguinBooks, 1989
  17. Peter J. Carroll, Magie chaosu, překlad Hrabě
  18. Timothy Leary, Hra života, Jota, 1998
  19. Rostislav Kocourek, Msta vynálezů, Votobia, 1997. K objasnění též v duchu principu dvou pohledů SNOPova poznámka, Grimoár, [26.11.05 16:00], původnípřesné znění dotazu taktéž tam, [A123WR] :"U Heisenbergových relací..., ...já jsem vně, a to, co je problematické, je to, že se ptám na jednu věc dvěma způsoby, přičemž žádný z těch způsobů tu věc nenechá být a tím modifikuje to, naco se budu dívat jako na druhé. Něco jako pokoušet se dívat zároveň na rub i líc mince."
  20. Phil Hine, Touched by fire, Techniques of Modern Shamanism vol. III, tbfv1
  21. Max More, Extropiánské principy.
  22. Pierre Lévy, Kyberkultura, Karolinum, 2000

 

  Zpět do nadřazené sekce Články  

Vytisknout Vytisknout

Naposled přidané články

Copyright © ChaoSpace 2001-2017