Rychlá navigace |
Phil HineVytíIn: Phil Hine: "Oven-Ready Chaos, Howling", version 1.3 1992-1997
"Pořádná spoušť mluví líp než slova" BÁBELOG:Záměrné zmatení smyslů – rozehráním osobní kakofonie; sestup do hlubin podvědomí za účelem konfrontace a spoutání "číhajících" tam uvnitř. Tento esej je krátkou zprávou o osobním odhalování "démonů" mé vlastní psyché. Spíš než abych se spoléhal na již existující postupy, rozhodl jsem se z důvodů, které uvádím níže, vyvinout postup čistě osobní. Podávám o něm zprávu ne proto abych určitý svůj přístup vnucoval ostatním, ale protože věřím, že pomůže těm, kteří taktéž experimentují s odlišnými technikami. a také nemám v úmyslu kritizovat nebo znevažovat tradiční systémy goetické magie; říkám prostě, že nejsou pro mě. Tato práce začala zcela neškodně kompilací "Černé knihy" – rozpitváním sebe sama – v pojmech zvyků, nedostatků, selhání, nadějí, ideálů, všeho, čím jsem byl, čím jsem chtěl nebo odmítal být. Následovaly autoportréty – napsané ve třetí osobě – vykreslené kladně, neutrálně, záporně. Životopis; nekrolog. K tomu jsem připojil "Knihu přehmatů" – obsahující každou chybu, tíživou vzpomínku, kterou šlo vydolovat, výňatky ze školních vysvědčení, fotografie a dopisy navracející k bolestivým vzpomínkám. 
Vybrané výtahy z tohoto katalogu byly nahrány na kazety a následně sestříhány tak, aby vznikly z kontextu vytržené sekvence. Záměrný pokus o psychickou chirurgii, rozbít nádobu a znovu ji vymodelovat. Nyní ke světštějším záležitostem. Odloučenost od ostatních je již odedávna nezbytnou podmínkou toho, že vlastní démoni neopatrného operátora nevyšinou. a praktičtěji – že člověk není přistižen, omylem považován za psychotika a internován v některém ústavu. Co se týče jídla, rozhodl jsem se spolehnout na prostou, vydatnou stravu, trvanlivou a nenáročnou na přípravu, se zásobou těstovin coby chemickou podporou. Drogy? Kdo je potřebuje? Nicméně vybrané přírodní substance mohou být nápomocny. Chrám: Černý, bez oken, nevyzdobený, ne však neuklizený! Po jeho obvodu jsem shromáždil všemožné krámy. Hobrové desky, kbelík hlíny, lahve, rozbitá rádia, odpad ze stavby, barvy, nářadí, stříkací pistoli, všechno, co bych mohl případně potřebovat, plus nějaké věci navíc. Vyvedení Přebývajícho Uvnitř: Jeho jméno je Legion. Připravoval jsem se na sestup do labyrintu, abych poznal "Zapomenuté", pouze s tou nejtenčí nití pro zmapování cesty. Proč na takové cestě riskovat šílenství? Toto je vnitřní cesta, velrybí břicho, hostina Nenasytných. Proč se na ni vydávat sám, bez ochrany vyzkoušených a ověřených rituálů a zaklínání? Nevěřím těm starým knihám, těm bláznivým mnichům s jejich Nekronomicony a rouhavými sigilii. Jakou cenu má takové zakázané vědění? Momentálně kolem L4.50 v paperbackovém vydání. Směšné! Začal jsem tedy sestavovat živoucí grimoár. Produkt technokratického eonu; Použil jsem jeho trosky, abych z nich vymodeloval své sny. "Vytí" – sykot, burácení a statické skřeky radiopřijímačů vyladěných na mrtvý kanál. Samotná práce vyžadovala (nebo jsem se tak domníval) nějakou volnější strukturu. Na základě prací psychologa Abrahama Maslowa jsem vytvořil hierarchii, která vycházela od démonů "přežití" – hladu, žízně atd., démonů "Ega" – sebeúcty, představy o sobě atd. a abstraktnějších koncepcí jako je hlad po vědění nebo moudrosti. Čím hlubší úroveň hierarchie, tím primárnější touhy. Techniky: Chlemtání a zvracení (jezení a vyměšování) – aby pozornost byla zaplavena přívalem určitých obrazů, aby byl na světlo vyveden (evokován) démon, dána mu forma, "tělo", a eventuelně jméno a sigilium. Sestříhané osobní nahrávky měly sloužit jako zvuková sigilia – bouře emocí vybičované intenzivním připomínáním (přehráváním) souborů vzpomínek. Hyeny cynismu byly vypuštěny, aby se mohly popást na zamilovaných plánech a ideálech. Cesty k dosažení Gnose: Smyslové přetížení, hyperventilace, staří favoriti jako hlad, žízeň, vyčerpání. 120 hodin bez spánku obdaří vědomí jemným paranoidním "ostřím". Sestavování obrazů: Použití prstomalby, modelovací hlíny smísené s tělesnými fluidy a exkrety, skulptury z rozbitého skla; a obvyklejších metod – sigilií, automatického psaní, občasných vycházek. Toto jsou cesty, kterými na sebe Zapomenutí berou formu. Tato "psychografa" shromažďovaná v rozích chrámu tak dávají zmatku pečeť ve stylu Austina Sparea. Běda, tato psychografa zdaleka nepostihují představy a vize, které kolem mě krouží. "Další hromada sraček na účet?" Řvu a beru na ně kladivo, jenže kolabuji vyčerpáním a zvracím na podlaze chrámu. Červené linie jantry na zemi se v té chvíli tváří obzvlášť posměšně a netečně k mému úsilí. V hlavě vnímám pocit "kroucení", lupání kroucených obratlů, bezmocné rdoušené zvíře, a začínám skučet jména, která se derou z mého hrdla: ZZZNNNAAAAAAA SHKAAA GNAAAAA IIAAAA. A šakalové vběhli, aby se nasytili, a já jsem se smál, když jsem je viděl, protože měli mou tvář. V té chvíli jsem se vrátil zpět v určitém druhu jemné nezaujatosti, na chvíli "vyprázdněn" ode všech předchozích pocitů. Obcházel jsem chrámem, jako bych ty trosky viděl poprvé v životě. Probíral jsem se pozorně tím nepořádkem, zkoumal každý zpola dokončený předmět, jakoby se mnou neměl nic společného. Některý kusům jsem byl s to dát jména jako: "Ty jsi Uul – strach ze selhání, ty jsi Hamal – nesmazaný pocit viny." Tato jména a jejich sigilia se stala základem abecedy poutání. Druhá část operace sestávala z experimentování se získanou abecedou – poutání démonů do magických zbraní pro pozdější použití. Poté co úvodní fáze skončila, usnul jsem asi na osmnáct hodin a probudil se očištěný od frenetického deliria, které bylo předtím navozeno. Během následujících šesti měsíců nebo tak nějak, jsem zakoušel periodické záchvaty deprese, paranoie nebo nechuti k sobě samému. Když se takové pocity objevily, použití příslušných sigilií a jmen zahnalo tyto démony zpět do jejich lahví. KOMENTÁŘ:Doplním časem. Nedočkavci si jej můžou přečíst v originále.
Translation © Ondřej Pojer (Hrabě), 2000-2002
|
Naposled přidané články
|
Phil Hine
Vytisknout