Ray Sherwin

CHAOS MAGIE

Chaos magie má své kořeny ve všech okultních tradicích a v dílech mnoha jednotlivců. Jestliže by o nějaké osobě mělo být řečeno, že je, i když neúmyslně, odpovědná za současné názorové klima, pak by touto osobou byl Austin Osman Spare, jehož magický systém byl zcela postaven na jeho obrazu sebe samého a na egocentrickém modelu universa. Od té doby, co mu bylo jasné, že žádné dvě individuality nemohou mít prospěch z jednoho a téhož systému, nezamýšlel, aby byl systém, který on sám pro své užívání vymyslel, používán druhými. Nepadl ani do pasti domněnek do které padli všichni Mesiášové, totiž, že by se informace jemu či snad jím vyjevené vztahovaly k celému lidstvu. Aleister Crowley na něj pohlížel jako na „černého bratra“ čistě proto, že odmítl akceptovat Crowleyho Zákon Thelémy, upřednostňuje namísto toho práci bez dogmat a zákonů, spoléhajíc se na intuici a informace vykořeněné z hlubin já. Nejmodernější veřejné vyjádření Chaos magie je dílem Iluminátů z Thanaterosu, řádu, jejž jsme já a Pete Carroll založili v roce 1978. Naším cílem bylo v této době prostřednictvím zveřejněných myšlenek praktické povahy spíše inspirovat, než vést magiky, kteří se zajímali o koncept Chaosu. Náš přístup se od Spareova odlišoval pouze do té míry, že jsme byli zainteresováni právě tak ve skupinové, jako i v samostatné magii. Odezva na naše spisy byla mnohem větší, než jsme očekávali a v roce 1982 již existovaly skupiny pracující v Anglii, Americe, Austrálii, Egyptě a v Německu, jakož i spojenecké skupiny jako např. „Kruh Chaosu,“ spolu s mnoha jednotlivci pracujícími samostatně.

Obtíže s chodem takovéhoto řádu se staly brzy zjevné. To, co se nám zdálo jednoduché v konceptu i v technice ,vůbec nebylo jednoduché pro lidi, kteří neprotrpěli bizarní a rozhodující spletitosti toho, k čemu je nyní odkazováno jako k „tradiční magii.“ Postavilo nás to do trapné situace, jelikož to znamenalo, že magický koncept, který by se podle naší vlastní definice neměl vyučovat, je nyní nutné vyučovat. Pete a já jsme obdrželi vůdcovství a hierarchii jako klatbu, avšak nyní je od nás očekáváno ne již pouhé učení, nýbrž i vedení.

Bylo řečeno, že všechny systémy magie mají stejný konečný výsledek. Pochybuji o tom, že to je pravda, neboť mnoho systémů drží své praktikující v tak úzkých parametrech dogmat a morálky ( dokonce i když to není kněžství jako takové ), že instinkt a imaginace jsou potlačovány zákony a doktrínami. Cesta nemůže být rozumně zvolena, pokud nejsou pro srovnání vyzkoušeny všechny cesty a omezovat se pouze na jednu cestu by v každém případě mohlo omezit jednotlivcovu zkušenost a mody myšlení.

Nakonec byl řešen problém, jak dosáhnout toho, co by nemělo být vyučováno. Nikdy nebyly podávány žádná nařízení či instrukce, jen pouhé náznaky. Nikde nejsou činěny žádné zmínky o představách, jež bylo nejlepší ponechat k rozhodování jednotlivcům, např. takové jako reinkarnace a existence boží podstaty. Ideje této povahy jsou málo přínosné pro jakoukoliv praktickou magii a jednotlivci, praktikující její techniky rychle přišli na své vlastní závěry. Poznali jsme, že jsme na správné stopě, to když jsme šli porovnávat informace, které nám zaslali jak jednotlivci, tak i skupiny. Bez výjimky každý, kdo nám poslal své výsledky měl za to, že techniky, které používá jsou extrémně silné, avšak – a tohle byla důležitá věc – každý došel k odlišným závěrům v záležitostech filozofie. To, že došli k odlišným závěrům a stále chtěli zůstat ve volné organizační struktuře, kterou jsme ustanovili, bylo povzbudivější než cokoliv jiného.

Podrobně líčit metody Chaos magie by mohlo být rušivé, jelikož se jimi adekvátně zabýváme v dostupných publikacích. Mohlo by být nicméně užitečné poukázat na populární falešný názor, který byl neúmyslně podporován lidmi píšícími do specializovaných časopisů. Vznikl totiž poněkud zmatek kolem slova „chaos,“ někteří spisovatelé věří, že toto slovo se v této souvislosti používá k vyjádření technik samotných. Nic již nemůže být dál od pravdy. Přestože je správné, že některé mody gnóse jsou účinné, protože matou rozumující funkce, stejně nakonec vedou k jasnosti a magikové zapojení do směru Chaosu jsou úzkostliví ve způsobech úpravy programů své činnosti. Je to odkaz zděděný ze „systému 93.“ Zformulovali jsme pojem „Chaos magie,“ abychom naznačili libovolnost universa a jednotlivců ve vztahu s ním. Antiteze chaosu, kosmos, je universum úspěšným magikem pro jeho vlastní záměry vhodně definované a tato definice se stále prohlíží a může být pravidelně obměňována. Chaos je výrazem této filozofie a zesiluje ideu, že neexistuje žádný trvalý model jednotlivcova vztahu ke všemu, co on není. Toto slovo není obklopeno pouze těmi věcmi, jež jsme poznali jako pravdivé, nýbrž také tím, co podezíráme, že může být pravdivé stejně tak jako svět dojmů, paranoií a možností.

Kdyby existovalo něco, jako je Krédo chaosu, bylo by v následujících větách: „Nevěřím ničemu. Vím, co vím ( gnosis ) a postuluji teorie, které mohou nebo nemusí, když budou ověřeny, přijít do systému přijaté víry. Nejsou žádní bohové či démoni, s výjimkou těch, kteří jsou podmíněni potvrzením a těch, které jsem stvořil sám pro sebe. Vytvářím a ničím víru podle její užitečnosti. Slovy poskytnutými moudrým: „nic není skutečné, všechno je dovoleno“ – není zasažen nikdo.“

Na úrovni skupiny musí být obvykle dosaženo konsensu určitého druhu. Záměrně používám slovo konsensus, protože jiná označení jako např. „sdílená skutečnost“ by mohla zcela zavádět na špatnou cestu, neboť mimo konkrétno nemůže být sdílena žádná představa. Může být přinejlepším oceněna. Vedení při technice je vždy užitečné, avšak při spoléhání se na knihy a to dokonce i knihy o Chaos magii, je nejlepší mít byť i jen minimální náklonnost k instinktivní práci.

Práce skupin obvykle spadají do čtyř kategorií – experimentální, iniciační, opakované rituály a slavnosti ( ke kterým se může sejít i několik skupin ). Neznamená to ale, že všechny skupiny musí mít stejný repertoár. Důležitější pro skupinovou práci jakéhokoliv druhu je ustanovení a udržování atmosféry, která excituje a inspiruje imaginaci. Skupiny, které již existují mají široký záběr a stojí stranou ideje převládající v sedmdesátých letech, totiž, že teatrální vystoupení nejsou potřebná. Mají tendenci využívat jakýchkoli výmyslů, aby přispěly k magické atmosféře, kterou si přejí vytvořit. Tradiční magické zbraně jsou také občas používány, alespoň častěji, než když se pracuje bez nich a každá skupina si nadto ještě vytváří své zvláštní zbraně. Masky a róby jsou rovněž účinné a proto i široce používané i když na nahotu se také nikdo nemračí ( viz „Hlavní rity Chaosu“ ).

Co se experimentální magie týká, pak byl v největší šíři zkoumán předmět sigilizace a telekineze, ESP a telepatie, jakož i další metody vzrůstající síly, které byly zkoumány v různých stupních podrobnosti.

Chaos magie nehledá přívržence, inklinuje-li již někdo, kdo je připraven k magickému dobrodružství, dobývat nová území, bude vřele přijat již existujícími skupinami.

Převzato z portálu Garden of Magick